Obrátil jsi mě naruby pro potěšení...

30. června 2013 v 20:17 | Arthurovo kotě |  Kočičí myšlenky a názory
Občas nevím, do které z pouhých dvou rubrik mám řadit článek, protože se to tak nějak prolíná. Nevadí, přejdeme asi k věci.

Cítím se vážně obrácený naruby.
Přítel je na mě naštvaný, já jsem na sebe naštvaný, jsem zmatený (ano, stále), musím čekat. Tedy, nemusím čekat, ale měl bych čekat, protože chci vědět, jestli vůbec za něco stojím. Spíš ne než ano. A než se to stane, pokud se to stane, tak se budu trápit a trápit a trápit a to je dobře, protože jsem zlý, ošklivý a otravný kocour.
Nevydržím to.
Do zítřka polevím.
Nechci polevit, cítím se pak bezpáteřní.
Cítím se bezpáteřně od té doby, co mě obrátil naruby. Ono to asi nebylo včera, ale už je to delší dobu.
Jen si to přiznej, kotě.
Neboj se...neboj...o nic nejde.
Bojím se.
Není to dávno, co jsem si zahrával s mladým kotětem, hodně mladým. Bylo mu...13? Tuším. Nejsem pedofil. Ale nebál jsem se mu ozvat. Možná protože byl blbej, sprostej a...já jsem slabá povaha. K tomu byl roztomilý, kotě aby odolávalo něčemu sladšímu než je čokoláda (mimochodem, budu mít narozeniny, sedmnácté, takže uvítám nekonečnou zásobu Toblerone a kafe).

Celý den kňučím.

Stáhnu si hromadu pohádek, na které budu koukat. Budu si tím krátit čekání. Čekání mě nebaví, jsem občas spí impulzivní, tedy podle toho v čem. Nemůžu se soustředit ani na psaní. To je blbé vzhledem k tomu, že bych měl. Včera večer jsem psal, ale jaksi jsem to nedokončil, protože jsem měl, jak se tak říká, lepší věci na práci. Ničeho nelituju.
Akorát se příšerně stydím. Není nic divného stydět se, ne u mě.

Tak, budu přemýšlet, koukat na pohádky...a přemýšlet zase.


xxx kotě
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Čičí...?

mňau?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama