Doma.

15. října 2013 v 22:01 | Arthurovo kotě |  Kočičí život
Mňau.
Po týdnu v UK jsem, ani sám nevím, jakýsi přešlý. Napřed jsem myslel, že to nezvládnu (a taky jsem to pořádně nezvládal), ale zvykl jsem si a teď mi to všechno prostě chybí. A proč? Protože v Česku se lidi nezastaví, když vidí cizince koukat do mapy a nenabídnou mu pomoc. A když někdo něco zmastí, tak ho to nenechají opravit. A když jdu do obyčejného obchodu pro rohlíky/whatever, tak se na mě nikdo neusměje, ale všichni se tváří, že mě chtějí zabít. Češi.
Ale jsem tady doma. Co nadělám.

Můj sen by byl sedět v Hyde parku a psát. Nebo v kavárně. Nějaké zapadlé kavárničce uprostřed velkoměsta, která by byla plná podobných existencí, jako jsem já. Ale chci moc. V Londýně je prostě pořád o čem psát. Je tam inspirace. Jsou tam různí lidé, nekonzervativní. Růžové vlasy? V pohodě, žádné divné pohledy, prostě další člověk. Gay? V pohodě, prostě člověk.
A móda. Krásně elegantní. Žádné sandály s ponožkami. Zkrátka ráj. Zapadl jsem. Ptali se mě na cestu, kterou jsem, samozřejmě, neznal. Ale ptali se. Protože vypadám jako oni. Nevypadám jako křupan z buranova. ...To mě nesmírně potěšilo.

Viděl jsem Oscara Wildea. Z vosku.

A šel bych do galerie, muzea, podobného, kreslil bych.
Pil kávu.
V Brně jsou prý docela kreativní lidé. Ano, samozřejmě, na poměry buranova určitě.

Chtěl bych velkou revoluci. Aby se každý staral o sebe a ne o ostatní. Aby lidé akceptovali jedinečnost člověka (avšak, je taková vůbec? Nejsme náhodou všichni z jednoho, takže podstatou stejní?). Aby přijímali fakt, že ne každý je podle jejich představ.
Nesoudit.
Lidé by byli čistší.
Jenže já ne.




xxx (prostě) kotě
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Čičí...?

mňau?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama