Do you understand these questions?

5. února 2014 v 20:52 | Arthurovo kotě |  Kočičí myšlenky a názory
Už třetím dnem chodím na kurz angličtiny místo školy (což je mimochodem skvělé, protože čas tam utíká jako na hodinách nikdy). A dává mi to...hodně zrovna ne, ale něco jo. (At least I know I can speak English. Ha-ha.) Moje velké kotě se mnou očividně nemluví. Ostatně, kdo by se mnou taky mluvil, žejo.

Zase jsem se rozčílil na blonďatými slečnami, které mají na ksichtě namalovaný jiný ksicht, jsou sice hubené, ale ploché (jako můj Romeo) a na fotkách dělají, že mají prsa. Jelikož jsem slušný, nebudu nijak dále hodnotit povrchní krásu.

Lidi jsou hloupí. (To už není narážka jen na výše zmíněné slečny.) Lidi jsou slepí, důvěřiví a totálně debilní. Ještěže jsem kotě.
Lidi si myslí, že láska je všelék. Možná jo, možná ne. Spíš ne. Zeptejte se lidí, co v nemocnici umírají na rakovinu. Láska je možná všelék pro duši. A co když není někdo milovaný?
Hrozně mi ta slepota vadí. 'Jaj! Já jsem do něj/ní tak zamilovaný/á! To je láska!' Lidi zapomínají, že láska čítá dva lidi. Ta opravdová (když pomineme lásku k přírodě a podobné věci, samozřejmě). A lidi si taky myslí, že je jiní milují na základě toho, že jim to jen tak přijde. Bez žádného důkazu. Teď bych asi spoustu (naivních) lidí šokoval, ale láska důkazy potřebuje. Ono to není žádné pošoustlé "miluju tě" (hop na krávu a je tele / neříkám, že to nepotěší). Taky můžu říkat "miluji tě" člověku, kterého rád nemám. Nebo člověku, se kterým si zahrávám (což já nedělám, ale jen tak pro příklad). Nebo člověku tak naivnímu, co mi odpustí všechny chyby, i když se chovám jako zmrd a jednou za čas udělám něco pěkného. Ne, ne, ne, tak to nefunguje. Ano, hádky jsou zdravé. Ale ne, takto to nefunguje. Odmítám sledovat lidi, jak si myslí, že jsou milováni. Odmítám sledovat naivitu a blbost lidí. Miluji tě neznamená v lásce nic. Obecně, slova v (té!) lásce neznamenají nic. Určitě by ten druhý umřel, kdyby pro tebe musel? Ne. Ve většině případů ne. Lidi jsou sobečtí, lidi se bojí neúspěchu, ba hůř, bojí se toho, co je čeká a nemine - smrti. Bojí se bolesti a toho, že to bude těžké. Spousta věcí, co za to stojí, je těžká (podotýkám, že spousta, protože tu máme třeba sex, který je supr a těžký mi tedy osobně nepřijde).
Pětadevadesát procent lásek, které znám, není opravdových. Čistě odhadem. Jsou to "lásky", které vydrží pár měsíců, možná rok, možná tři, pět, sedm, ale nebudou navždy. Proč? Protože většina lidí není schopná vydržet s jedním partnerem tak dlouho. Proč? Protože lži. Proč? Protože se bojí.

A můj Romeo je pryč. Už od neděle. Dnes je středa (?). Viděli jsme se jednou. Na chvíli. Bylo to v noci a bylo to jako sen. Bylo to krásné. Bál jsem se. Cítil jsem lásku. Úplně ve všem. Slyšel jsem jeho hlas. Uklidňující. Všechno bylo najednou na moment dobře. Jenže on se taky bál. Bojí se. Vím to, cítím to, i když je...možná daleko, možná blízko. Nechci, aby se bál. Chci, aby se mi vrátil. Živý, zdravý, veselý, šťastný. Milovat se celou noc.
Bez něj jsem neúplný. A nejsem nekonečný.


xxx kotě
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Čičí...?

mňau?

Komentáře

1 Adik Adik | 9. září 2015 v 19:32 | Reagovat

To je nádherně napsaný :o moc krásný a souhlasím se vším. Láska není o slovech, ale o činech. A s tím strachem jsi to vystihnul úplně přesně, strach některým lidem brání v lásce, v tom aby toho druhého doopravdy milovali. To je vážně tak přesně vystižený. Je to úplná pravda. Přeju ti, aby ti to vyšlo a našel jsi někoho, kdo se nebude bát...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama