I know you're by my side through it all

24. března 2014 v 21:12 | Arthurovo kotě |  Kočičí život
Poté, co jsme s přítele zachránili kamaráda od skončení na ulici (resp. na nádraží mezi bezďáky), pohádali se, usmířili se, odcizili se, vyčítali si spousty věcí, znovu se pohádali a znovu se usmířili, se všechno dalo tak nějak do pořádku.

Minulé pondělí jsem začal pracovat. Za směšnou mzdu, středně namáhavá fyzická práce, člověk jede na autopilota. Jde to, ale dře to. Bolí mě záda a jsem věčně unavený. O víkendu jsem se zase víceméně válel, takže jsem měl možnost přemýšlet o tom, jak se sprovodit ze světa a no, upřímně, ani mi to nechybělo. Ještě teď z toho totiž mám blbý pocit. Ono to přejde, ostatně jako vždy.

Hodně jsme si toho s Romeem vysvětlili. Třeba ty jeho změny chování. (Proč zrovna já mám tak žárlivého přítele? Protože můžu.) Potom ty moje změny chování, což bylo na vysvětlení jednodušší, jelikož jsme spolu asi přes rok a tři čtvrtě a moje problémy řešíme furt, kdežto ty jeho minimálně rok a půl nebyly vhodné pro "malá kočičí ouška". There we go. A jak se s příchodem pravdy vše změnilo, můžu vědět každý prd.
Předtím:
"Co děláš za práci?"
"To nemusíš vědět."/"Do toho ti nic není."/"To není pro malá kočičí ouška."
Nyní:
"Co to teď děláš...jakože za práci?"
"No, asi tomu nebudeš rozumět, ale pojď se klidně podívat!"
"Right, nerozumím, ale super^^."

Chybí mi dočíst posledních devadesát stránek knížky od paňčelky kosti. Občas jsem měl problém se začíst (to bylo tou nečtecí náladou), ale zdárně se blížím konci. Jsou to dvě knihy v jedné a upřímně - ta druhá část je úplně jiná, trochu mě zklamala. A chybí mi tam taky jedna postava, ach jo. Snažím se nezatracovat české autory.

Seems like everything's fine. But it's not.

Klid před bouří, řekl bych. Teď jen nevím, jestli se sesypu z přepracování, přepsaní (lol, to spíš ne) nebo ze školy, z toho, že mě půlka lidí, co znám, hejtuje nebo z toho, že se mi ztrácí kamarádi a už se nechtějí najít zpátky. Nebo nevím.

"A někam spolu odjedeme, napořád, jenom ty a já a postel a jídlo a pohoda."
Jo, chtěl bych. Do Británie, znovu, procvičit si čengliš. Tedy, angličtinu, v mém případě. Ani bychom nemuseli být pořád v posteli. Asi se podíváme na nějaké letní brigády v UK, protože bych chtěl. A když chci, tak prostě chci.

Čas končit a jít do pelechu.



xxx kotě
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Čičí...?

mňau?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama