...and never the same.

30. prosince 2014 v 12:05 | Arthurovo kotě |  Kočičí život
Před dvěma dny jsem asi ztratil nevinnost a čistotu.

Všechno je jiné. Začínám si uvědomovat, že lidé, které miluju z hloubi srdce (tak speciálně, koťátkovsky, kamarádsky) za to nestojí. Už nejsem schopný vidět prostě to dobré. Už na světě není ta jistota.
Všechno shořelo. A z popele to nepostavím zpět. Popel není jako papír. Nedá se rozvláknit a vytvořit znovu.
Prošel jsem peklem. Tentokrát už tím opravdovým. Všechno se začalo ztrácet. Všichni se začali ztrácet. A najednou jsem byl na ulici. Bez smyslu žít. Bez cíle. Bez úkolu.
Vrátil jsem se. Do jiného světa. Do světa, kde nejsem tak potřebný. Tak důležitý. Kde jsem postradatelný. To je ta největší bolest. Nahraditelnost, postradatelnost.

And if I fade away there will never be a man loving you like I do.

Jedno srdce. Pro dvojnásobnou lásku. A najednou to zmizí. Dvě největší jistoty. Rozpadly se, sesbíraly...a jsou vratké. Postavte minci na hranu a modlete se, aby nespadla. Stačí drobný otřes, záchvěv větru nebo letmý dotyk.

Najednou vím, že umřu brzo. Všechny ty plané naděje, nereálné plány. Budoucnost.
"A když budeme bydlet v domě se zahradou, můžeme si pořídit kočičku nebo pejska...bude to daleko lepší než malej byt."
"Jednoho dnes se chci vedle tebe probudit. Budeš vrásčitý, já taky, ale pořád v sobě uvidíme ty náctiletý kluky, co se do sebe nějak zamilovali."
Nádherné. Splněný sen. ...nenaplněný. Jako já.

"Udělám všechno."
I certainly will.

Dali jsme si dva velké sliby. Ani jeden nevydrží.

Ten život byl vlastně skvělý. Ale nemá smysl.

Kdy jsem přišel na to, že svět je tak úžasné místo? Že dnešní svět je tak úžasné místo. (Býval svět lepší? Nebo byl vždy takovýto?) Kde láska není na prvním místě. Kde je před ní materiálno, chtíč, závist, touha, sobectví.

Pohádky mají dobrý konec. Protože čistota je v dítěti.

Udělal jsem největší chybu v životě. A následky si ponesu navždy.

Jsem mince.

xxx kotě
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Čičí...?

mňau?

Komentáře

1 Anonymní příživník na světě Anonymní příživník na světě | 30. prosince 2014 v 13:47 | Reagovat

Postradatelnost je vrozená.
Život možná smysl má, možná ne. Proč umíráme?
Jedna jistota v životě je.
Ten život nebyl úžasný, ten život je velký.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama