Březen 2015

...and motionless.

3. března 2015 v 22:42 | Arthurovo kotě |  Kočičí život
Jsem nehybný. Na dně. V příkopu. A čekám. Na něco. Na nic. Na zázrak. Na cokoliv.

Hledám se. Všude. Všemi způsoby. Nenacházím. Jen jsem ztratil ještě víc. Ten tlak mě ničí. Ta bezcílnost. Nekonečno. Vysává mě to. Každou minutu jsem o tolik slabší. Cítím to. Přestávám se ovládat. Nulová kontrola. Žádný ovladač. Žádné naučené kroky. Nic známého. Taková ta tma. Černá, ne šedá. Stará a chladná. Trochu fascinující, ale primárně děsivá.

Není cesta dál. Není ani cesta pryč. Jsem na dně studny. Vyschlé.

Chtěl bych pryč. Bez cesty. Bez směru. Můj cit mě nevede. Můj cit zmizel. Je nic. Žádný dotek, žádná chuť, žádná vůně. Zůstal zrak a sluch. Abych viděl, jak umírám, a poslouchal lži.

Snaha občas nestačí. Někdy bytost musí být něčím víc, než čím je. Lidé musí být nadlidmi. A andělé...ti musí být bohy.

Pokud to nejde, něco je špatně. Něco se musí opravit. Vyřešit.


xxx kotě